Makromolekulární systémy a biomateriály pro moderní medicínu

Pokroky ve vývoji polymerních léčiv

Pokroky ve vývoji polymerních léčiv

Jak jsme již psali dříve na světě žije zhruba 30 milionů lidí, kteří jsou postiženi mutací genu ATP7B, která se klinicky manifestuje jako tzv. Wilsonova choroba. Po letech výzkumu jsme na půdě ÚMCH přišli s možností léčby Wilsonovy choroby pomocí vychytávání iontů mědi přímo v trávicím traktu. Naše léčivo je chemicky navázáno na polymerní částice celulózy nebo chitosanu. Ionty mědi jsou pevně navázány na polymerní nosič v celém trávicím traktu a následně jsou vyloučeny z těla. Protože se modifikované částice nacházejí jen v gastrointestinálním traktu a nevstřebávají se dál do organizmu, nemají významné vedlejší nežádoucí účinky, které doprovázejí současné léčení Wilsonovy choroby. Podobný koncept jsme nyní využily i pro terapii některých dalších genetických onemocnění spojených s poruchou metabolismu mikroživin.

Konkrétně ve spolupráci s 1. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) nově využíváme tento koncept v kombinaci s polymery syntetizovanými na míru k vychytávání železa a testujeme léčbu hemochromatózy, geneticky daného patologického hromadění železa v organismu. Testování nových polymerů bylo úspěšně provedeno in vitro i in vivo na zvířecím modelu.

Ve spolupráci s IKEM jsme také vyvinuli injikovatelná termoresponzivní a pH-responsivní depa, například pro protrahované uvolňování léčiv nebo pro využití v tkáňovém inženýrství. Depa se vytvoří až v cílové tkáni po injekci v kapalném stavu a rychlost jejich degradace lze nastavit v širokém rozmezí časů monomerním složením injikovaných polymerů. Rychlost degradace lze také snadno sledovat pomocí moderní zobrazovací metody 19F-MRI a to díky vysokému obsahu atomů fluoru ve vyvinutém polymeru.

Pokroky ve vývoji polymerních léčiv