Farmaceuticky aktivní látky se ve vazebných místech enzymů často nachází v prostorových orientacích, které se jsou daleko od energetického minima jednotlivých mezimolekulárních interakcí zúčastňujících se komplexace, a tudíž modelování vazebných míst s farmaceuticky aktivními látkami klade vysoké nároky na přesnost výpočetní metodiky Prozkoumali jsme detaily nejstabilnějších struktur dimeru pyrenu a nalezli globální minimum plochy potenciální energie tohoto klastru důležitého z metodického hlediska. Zjistili jsme, že použitá výpočetní metodika je vhodná pro dosažení tzv. “chemické přesnosti” předpovědi mezimolekulární interakční energie, tj. shody s experimentem v rámci zhruba 1 kJ/mol.