Léčba zhoubných nádorových onemocnění je zpravidla založena na kombinaci více medicínských postupů. Nejčastěji se jedná o chirurgii, chemoterapii a ozařování. Chirurgické odstranění nádorové tkáně je však stále základem pro úspěšnou léčbu většiny typů rakoviny. Je zřejmé, že pro zdárné vyléčení pacienta je naprosto klíčové, aby se podařilo při operaci odstranit většinu nádorových buněk, jejichž setrvání v organizmu by mohlo vést k návratu onemocnění. Zároveň je však žádoucí, aby při chirurgickém zákroku nebyla odstraněna i zdravá tkáň z blízkého okolí nádoru. Takový zásah nejenže zbytečně prodlužuje dobu pooperační rekonvalescence, ale často vede i k trvalému zdravotnímu poškození pacienta, k němuž by vůbec nemuselo dojít. Z těchto důvodů je nutné, jak z pohledu chirurgů, tak především pacientů, aby byla během operace použita vhodná metoda jasně zobrazující rozhraní mezi zdravou a nádorovou tkání. Jednou z možností, jak toho docílit, je použití tzv. fluorescenční kontrastní látky, která by se ve zvýšené míře zobrazila hranice nádoru a byla by detekovatelná ve světle o vhodné vlnové délce a „rozsvítila“ tak nádor, čímž by výrazně usnadnila operatérovi jeho přesné odstranění. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z 1. lékařské fakulty UK a Nemocnice Motol vyvíjejí k tomuto účelu fluorescenční nanosondy na bázi syntetických vodorozpustných polymerů, které jsou ve zvýšené míře akumulovány v mnoha typech nádorů díky specifickým směrujícím skupinám, které jsou navázány ke stejnému polymernímu nosiči jako fluorescenční značka. Právě tyto na míru připravené směrující skupiny se vážou na určité receptory na povrchu nádorových buněk a tím zajistí zvýšenou koncentraci fluorescenční nanosondy na povrchu nádorových buněk a zviditelní tak nádor při operaci. Největší využití popsaných nanosond se očekává především u těžko přístupných nádorů hlavy a krku a kolorektálních nádorů, kde se využívá takzvaná endoskopická chirurgie.
Autor: Tomáš Etrych